Obsah:
• Sevillská strategie pro biosférické rezervace
• Biosférické rezervace: prvních dvacet let
• Pojem biosférické rezervace
• Sevillský pohled do 21. století
• Sevillská strategie
• CÍL I: Využívat biosférické rezervace k ochraně přírodní a kulturní různorodosti
• Úkol I.1: Zlepšit zastoupení přírodní a kulturní diverzity v síti
• Úkol I.2: Začlenit BR do plánování ochrany životního prostředí
• CÍL II: Využívat biosférické rezervace jako modely územního managementu a udržitelného rozvoje
• Úkol II.1: Zajistit podporu a angažovanost místního obyvatelstva
• Úkol II.2: Zajistit lepší sladění a propojenost mezi jednotlivými zónami biosférických rezervací
• Úkol II.3: Začlenit BR do územního plánování
• CÍL III: Využívat biosférické rezervace pro výzkum, monitorování, vzdělávání a výchovu
• Úkol III.1: Rozšířit poznání vzájemného působení mezi člověkem a biosférou
• Úkol III.2: Zdokonalit monitorovací činnost
• Úkol III.3: Zlepšovat vzdělávání, informovanost a zapojení veřejnosti
• Úkol III.4: Zlepšovat úroveň školení určených pro specialisty a manažery
• CÍL IV: Naplňovat pojem biosférické rezervace
• Úkol IV.1: Integrovat funkce biosférických rezervací
• Úkol IV.2: Posílit Světovou síť biosférických rezervací
• Kritéria naplňování Sevillské strategie
• na mezinárodní úrovni
• na národní úrovni
• na úrovni jednotlivých BR

Biosférické rezervace: prvních dvacet let

Biosférické rezervace (dále jen BR) jsou určeny k řešení jedné z nejdůležitějších otázek, před kterými dnes svět stojí: jak sladit ochranu biodiverzity a biologických zdrojů s jejich udržitelným rozvojem? Účinně fungující BR zapojuje vědce přírodovědných i společenských oborů, skupiny zabývající se ochranou a rozvojem, zástupce správních orgánů i místního obyvatelstva - všichni pracují v této komplexní oblasti společně.

Světová síť biosférických rezervací, koordinovaná programem UNESCO Člověk a biosféra - MAB, začala být vytvářena v roce 1976 a v roce 1996 se rozšířila na 337 rezervací v 82 zemích. Tato síť je klíčovou součástí snahy MABu dosáhnout udržitelné rovnováhy mezi někdy konfliktivními cíli, jakými jsou ochrana biologické diverzity, podpora ekonomického rozvoje a uchování přítomných kulturních hodnot. Biosférické rezervace jsou místem, kde je tento plán testován, zdokonalován, uskutečňován a předváděn.

V roce 1983 UNESCO a UNEP ve spolupráci s FAO a IUCN společně svolali První mezinárodní kongres o biosférických rezervacích v Minsku v Bělorusku. Na kongresu vznikl Akční plán pro BR. Zatímco mnohé prvky z tohoto Akčního plánu zůstávají i dnes v platnosti, okolnosti, za kterých BR dnes fungují, se mnohde značně změnily. To se ukázalo na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru, a zvláště v Úmluvě o biologické diverzitě. Úmluva vstoupila v platnost v prosinci 1993 a byla již ratifikována více než 100 státy. Hlavními cíli Úmluvy jsou: ochrana biologické diverzity, udržitelné využívání jejích skladebných částí a spravedlivé a vyvážené sdílení prospěchu, vyplývajícího z využívání genetických zdrojů. Biosférické rezervace (dále jen BR) tento integrovaný přístup podporují a jsou tak významným příspěvkem k naplňování Úmluvy.

Během dekády od konference v Minsku se přístup k chráněným územím jako takovým a k biosférickým rezervacím vyvíjel po paralelních liniích. Co je nejdůležitější, že propojení ochrany biodiverzity s rozvojem místních komunit, jež je ústřední součástí v biosférických rezervacích, se stává klíčovým prvkem úspěšného managementu většiny národních parků, přírodních rezervací a jiných chráněných území. Na IV. Světovém kongresu o národních parcích a chráněných územích v Caracasu ve Venezuele (únor 1992) přijali manažeři CHÚ celého světa mnohé myšlenky (zapojení místního obyvatelstva, propojení ochrany a rozvoje, význam mezinárodní spolupráce), které jsou základními aspekty BR. Kongres rovněž přijal rezoluci na podporu biosférických rezervací.

K významným inovacím došlo i v managementu BR samotných. Byly vytvořeny nové postupy, jak zapojit obyvatelstvo do rozhodovacího procesu a jak řešit konflikty. Byla věnována zvýšená pozornost regionálnímu přístupu. Byly ustaveny nové typy biosférických rezervací - BR skupinové (cluster) a přeshraniční (transboundary). Mnohé BR postoupily od počátečního důrazu výhradně na ochranu ke zvýšené integraci ochrany a rozvoje pomocí zlepšující se spolupráce s obyvatelstvem. Nové mezinárodní struktury, vybavené moderními, výkonnějšími počítači a napojené na síť Internet, významně usnadnily komunikaci a spolupráci mezi BR různých zemí. V této souvislosti ustavila Výkonná rada UNESCO (Executive Board of UNESCO) v roce 1991 Poradní výbor pro biosférické rezervace (Advisory Committee on Biosphere Reserves). Tento Poradní výbor shledal, že nastal čas zhodnotit účinnost Akčního plánu z roku 1984, analyzovat jeho realizování a vytvořit strategii pro biosférické rezervace s perspektivou do 21. století.

Ve dnech 20.-25.března 1995 zorganizovala UNESCO Mezinárodní konferenci o biosférických rezervacích v Seville ve Španělsku. Konference se zúčastnilo 400 expertů ze 102 zemí a 15 mezinárodních a regionálních organizací. Konference umožnila zhodnotit zkušenosti nabyté při uskutečňování Akčního plánu z roku 1984, zvážit úlohu BR na přelomu století a vypracovat návrh Rámcových stanov (Statutary Framework) Světové sítě BR. Konference dala vzniknout Sevillské strategii, jež je předložena níže. Mezinárodní koordinační rada Programu Člověk a biosféra (International Co-ordinating Council of the MAB Programme) na svém 13. zasedání v červnu 1995 Sevillskou strategii podpořila.

Pojem biosférické rezervace

"BR jsou oblasti s terestrickými, pobřežními nebo mořskými nebo kombinovanými ekosystémy, které jsou mezinárodně uznány v Programu UNESCO Člověk a biosféra (MAB)." (Viz. Rámcové stanovy Světové sítě biosférických rezervací.) Biosférické rezervace jsou navrhovány národními vládami, každá BR musí před svým přijetím do Sítě splňovat minimální soubor kriterií a dodržovat určitý minimální soubor podmínek. Každá BR by měla splňovat tři základní komplementární funkce, jimiž jsou: ochrana - zachování genetických zdrojů, rostlinných a  živočišných druhů, ekosystémů a krajiny, rozvoj - podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje a logistika - podpora vzorových projektů, environmentální výchovy a vzdělávání, stimulace výzkumu a monitorovacích činností, souvisejících s ochranou přírody a udržitelným rozvojem v místním, národním i globálním měřítku.

Každá BR by měla obsahovat tři prvky:

• jednu nebo více jádrových zón, které jsou územím určeným k ochraně biologické diverzity, monitorování minimálně poškozených ekosystémů, provádění nedestruktivního výzkumu a ostatní využívání s nízkým dopadem (jako ekoturistika a vzdělávání).
• dobře definovanou nárazníkovou zónu, která obvykle obklopuje nebo propojuje jádrové zóny a je využívána pro činnosti slučitelné s vhodnými ekologickými postupy, včetně environmentální výchovy, rekreace, ekoturistiky a aplikovaného a základního výzkumu.
• flexibilní přechodovou zónu, či oblast spolupráce, která může zahrnovat různorodé zemědělské aktivity, lidská sídla a jiné užívání a ve které místní komunity, řídící složky, vědci, nevládní organizace, kulturní skupiny, ekonomické zájmy a jiní zúčastnění pracují společně na řízení a trvale udržitelném rozvoji zdrojů této oblasti. Přesto, že původní představa uspořádání tří zón měla formu série soustředných kruhů, byly zóny v praxi uspořádány různými způsoby tak, aby odpovídaly místním potřebám a podmínkám. Jednou z nejsilnějších stránek koncepce BR je ve skutečnosti pružnost a kreativita, s jakou byla v odlišných situacích uskutečňována.

Některé státy přijaly pro vyhlášení BR specifickou legislativu. V mnoha jiných jsou jádrové a nárazníkové zóny (jako celek nebo částečně) vyhlášeny za chráněná území národní legislativou. Velký počet BR je současně součástí jiného národního systému chráněných území (jako národní parky nebo přírodní rezervace) a/nebo jiných mezinárodních sítí (World Heritage, Ramsar sites).

Poměry ve vlastnicví půdy se také mohou lišit. Ve většině případů jsou jádrové zóny BR ve vlastnictví státu, ale mohou být i v soukromých rukou, nebo patří nevládním organizacím. V mnohých případech je přechodová zóna ve vlastnictví soukromém nebo obecním. Sevillská strategie pro BR odráží celou tuto širokou škálu okolností.

Sevillský pohled do 21. století

Jaká budoucnost čeká svět v 21. století? Vyhlídky na podobu budoucího životního prostředí a podmínky dalšího rozvoje nám vykreslují současné trendy v růstu a rozdělení světové populace, stoupající požadavky na energetické a přírodní zdroje, globalizace ekonomiky a vliv obchodních struktur na venkovské oblasti, rozrušování kulturní jedinečnosti, centralizace a obtížný přístup k potřebným informacím, nerovnoměrné rozšíření technického pokroku. Konference OSN o životním prostředí (UNCED) předložila alternativu činnosti v zájmu udržitelného rozvoje, která zahrnuje péči o životní prostředí a větší společenskou spravedlnost, včetně respektu k venkovským komunitám a jejich tradičním poznatkům a vědomostem. Agenda 21, Úmluvy o biologické diverzitě, změně klimatu a postupu pouští (desertifikaci) a jiné mnohostranné smlouvy ukazují budoucí cestu v mezinárodním měřítku.

Světové společenství však také potřebuje funkční modely, jež zahrnují principy UNCED a podporují ochranu přírody i udržitelný rozvoj. Tyto příklady mohou fungovat jen tehdy, pokud vyjadřují všechny společenské, kulturní, duchovní a ekonomické potřeby společnosti a pokud jsou založeny na dobrém vědeckém základě. Biosférické rezervace tento model poskytují. Spíše než chráněným ostrovem ve světě, který je rostoucí mírou poškozován lidskou činností, mohou se BR stát jevištěm pro smíření člověka s přírodou, mohou přinášet moudrost časů minulých pro potřeby časů budoucích a mohou ukazovat, jak překonávat oborové problémy našich institucí. Krátce, biosférické rezervace jsou něčím více, než jen chráněným územím.

Biosférickým rezervacím je tedy určena nová role. Nebudou jen prostředkem k získání vyváženého vztahu k světu přírody pro lidi, kteří v BR a kolem nich žijí a pracují, ale přispějí celé společnosti tím, že budou ukazovat cestu k udržitelnější budoucnosti. Toto je jádro naší vize o biosférických rezervacích v budoucnosti.

Mezinárodní konference o biosférických rezervacích, kterou organizovala UNESCO v Seville ve Španělsku ve dnech 20. - 25. 3. 1995, postupovala dvěma směry:

• zhodnotila minulé zkušenosti získané při realizaci obnoveného pojetí BR
• určila, na které oblasti by měl být kladen důraz v budoucnosti

Sevilská konference dospěla k závěru, že přes problémy a některé omezené možnosti, se kterými se BR setkávají, přináší program s nimi spojený nové podněty a má úspěch. Tři základní funkce BR zůstávají v platnosti i nadále. Základem nové Sevilské strategie se ve světle provedeného rozboru stává deset klíčových doporučení:

1. Posílit přínos BR pro uskutečňování mezinárodních dohod prosazujících ochranu a udržitelný rozvoj, zvláště Úmluvy o biologické diverzitě a dalších ujednání o změně klimatu, desertifikaci a o lesích.
2. Vytvářet biosférické rezervace v široké různorodosti ekologických, biologických, ekonomických a kulturních prostředí, ve škále od oblastí výrazněji neovlivněných člověkem až po velká města. Zvláštní možnosti a nutnost spočívají v uplatnění koncepce biosférických rezervací v pobřežním a mořském prostředí.
3. Posilovat nově vznikající oblastní, mezioblastní a tematické organizační struktury (sítě), které biosférické rezervace vytvářejí jako komponenty Světové sítě BR.
4. Podporovat vědecký výzkum, monitoring, výchovu a vzdělávání v BR, protože ochrana a udržitelné užívání zdrojů v těchto oblastech vyžadují pevný základ v přírodovědeckých a společenských vědních oborech. Tato potřeba je zvláště naléhavá v zemích, kde se BR nedostává kvalifikovaných lidí a finančních zdrojů.
5. Zajistit, aby všechny zóny BR náležitě přispívaly k ochraně, udržitelnému rozvoji a vědeckému poznávání.
6. Rozšířit přechodovou zónu tak, aby zahrnula velké oblasti vhodné pro management ekosystémů a využívat BR za účelem předvedení vhodného přístupu k udržitelnému rozvoji v regionálním měřítku. Přechodové zóně by měla být věnována větší pozornost.
7. Vzít v potaz lidské rozměry biosférické rezervace. Propojit diverzitu kulturní a biologickou. Měly by být zachovány tradiční znalosti a genetické zdroje a poznán a posílen jejich význam pro udržitelný rozvoj.
8. Prosazovat management každé BR jako smlouvu mezi místními obcemi a společností jako celkem. Řízení BR by mělo být otevřené, vyvíjející se a přizpůsobivé. Takovýto přístup přispěje k tomu, aby se BR a jejich obce staly schopnými lépe reagovat na vnější politické, ekonomické a sociální tlaky.
9. Na úrovni místní i na úrovni organizačních sítí přivést všechny zájmové skupiny a resorty k partnerskému přístupu k BR. Informace by se měly mezi všemi zainteresovanými volně vyměňovat.
10. Investovat do budoucnosti. BR by měly napomáhat k našemu pochopení vztahů mezi člověkem a přírodním světem pomocí programů, které zvyšují uvědomění veřejnosti, informují, formálně i neformálně vzdělávají a jsou založeny na dlouhodobé mezigenerační perspektivě.

Sevillská strategie

Následující Strategie poskytuje vodítko pro vytváření funkčních BR a pro tvorbu podmínek, nezbytných pro náležité fungování Světové sítě biosférických rezervací. Strategie neopakuje obecné principy Úmluvy o biodiverzitě ani Agendy 21, ale místo toho určuje specifickou úlohu biosférických rezervací při rozvíjení nové vize vztahu mezi ochranou přírody a rozvojem. Dokument se proto zaměřuje na několik priorit.

Strategie navrhuje úroveň (mezinárodní, národní, jednotlivé BR), na které budou doporučení nejúčinnější. Nicméně, vzhledem k různorodosti národních a lokálních podmínek pro řízení, budiž tato doporučení chápána jako vodítko a upravena s ohledem na místní podmínky. Pojem úroveň státu (v angl. originále "národní úroveň") zahrnuje vyšší složky, než jednotlivé BR (např. provincie, kraj, stát atd.). V některých zemích mohou být na této úrovni vhodným zástupcem národní nebo místní nevládní organizace. Podobně "mezinárodní úroveň" často zahrnuje regionální a mezioblastní aktivity.

Strategie také obsahuje doporučená Kritéria naplňování Sevillské strategie, tj. kontrolní seznam činností, který umožní všem zainteresovaným sledovat a hodnotit uskutečňování strategie. Měřítkem pro tato kritéria jsou: dostupnost (mohou být informace relativně snadno shromážděny?), jednoduchost (jsou údaje jednoznačné?), užitečnost (budou údaje využitelné pro manažery BR, národní komitéty a/nebo v rámci celé sítě?). Jednou z úloh "kritérií" je vytvoření databáze mechanismů úspěšných při realizaci a výměna těchto informací mezi všemi členy sítě.

Sevillská strategie - cíle:

CÍL I: Využívat biosférické rezervace k ochraně přírodní a kulturní různorodosti

Úkol I.1: Zlepšit zastoupení přírodní a kulturní diverzity v síti

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Prosazovat BR jako integrální nástroje k uskutečňování cílů Úmluvy o biologické diverzitě.
2. Podporovat jednotný přístup k biogeografické klasifikaci, prověřit existující biogeografické klasifikační systémy a vyvinout zdokonalený systém, zahrnující kulturní a socioekonomické faktory.


Doporučuje se na úrovni státu:
3. Připravit biogeografický rozbor území státu, m.j. jako základ k zhodnocení pokryvnosti Světové síti biosférických rezervací.
4. Ve světle rozboru a s ohledem na již existující BR, založit nové a posílit nebo podle potřeby rozšířit stávající BR. Při tom vždy věnovat zvláštní pozornost fragmentovaným habitatům, ohroženým ekosystémům a křehkému a zranitelnému přírodnímu i kulturnímu prostředí.

Úkol I.2: Začlenit BR do plánování ochrany životního prostředí

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Stimulovat ustavení přeshraničních BR jako nástrojů umožňujících zabývat se ochranou organismů, ekosystémů a genetických zdrojů, jež přesahují státní hranice.


Doporučuje se na úrovni státu:
2. Začlenit BR jako integrální prvek do strategie ochrany biodiverzity a udržitelného rozvoje, do plánování chráněných území a do akčních plánů vytvářených na základě Článku 6 Úmluvy o biologické diverzitě.
3. Tam, kde je to možné, zahrnout projekty na posílení a rozvoj BR do programů, které budou zahájeny a financovány na základě Úmluvy o biologické diverzitě a dalších mnohostranných dohod.
4. Propojit biosférické rezervace mezi sebou a s ostatními chráněnými územími pomocí biokoridorů a jiných opatření umožňujících ochranu biodiverzity; zajistit trvání těchto spojujících prvků.
5. Používat BR k ochraně genetických zdrojů in situ, včetně ochrany divokých příbuzných kultivovaných a domestikovaných druhů. Uvažovat BR jako vhodná místa pro rehabilitaci nebo reintrodukci těchto druhů a vhodně je napojit na programy zabývající se jejich ochranou a využitím.

CÍL II: Využívat biosférické rezervace jako modely územního managementu a udržitelného rozvoje

Úkol II.1: Zajistit podporu a angažovanost místního obyvatelstva

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Vypracovat modelové směrnice pro klíčové aspekty managementu BR, kterými jsou např.: řešení konfliktů, zajištění lokálních výhod, zapojení zainteresovaných subjektů do rozhodovacího procesu a do zodpovědnosti za management.


Doporučuje se na úrovni státu:
2. Včlenit BR do plánů směřujících k naplnění principu trvale udržitelného využívání, obsaženého v Agendě 21 a Úmluvě o biologické diverzitě
3. Zřídit, posílit nebo rozšířit BR tak, aby do nich byly zahrnuty oblasti, ve kterých se uplatňuje tradiční životní styl, domorodé způsoby využívání biodiverzity (včetně posvátných míst) a také oblasti, ve kterých jsou vztahy mezi lidmi a jejich prostředím kritické (např. příměstské oblasti, narušené venkovské oblasti, příbřežní oblasti, sladkovodní prostředí a mokřady).
4. Identifikovat a podněcovat činnosti slučitelné s principy ochrany přírody také rozšiřováním vhodných technologií, které využívají i tradičních znalostí a podporují trvale udržitelný rozvoj v nárazníkové a přechodové zóně.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
5. Sledovat zájmy obyvatel a začlenit je do plánování a rozhodování o managementu a využívání BR.
6. Určit a odstranit faktory vedoucí k degradaci životního prostředí a k trvale neudržitelnému využívání biologických zdrojů.
7. Vyhodnotit přírodní produkty a služby, které může BR poskytnout a prosazovat ekologicky vhodné a ekonomicky trvale udržitelné výdělečné příležitosti pro místní obyvatelstvo.
8. Rozvíjet podněty pro ochranu a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a vytvářet alternativní zdroje příjmu v případech, kdy jsou místní ekonomické aktivity omezené nebo v rámci rezervace zakázané.
9. Zajistit, aby se na prospěchu plynoucím z využívání přírodních zdrojů spravedlivě podílelo místní obyvatelstvo. (Jedná se např. o vstupní poplatky, prodej přírodních produktů a výrobků uměleckých řemesel, využití místních stavebních technik a pracovních sil a rozvoj trvale udržitelných činností (např. zemědělství, lesnictví atd.)

Úkol II.2: Zajistit lepší sladění a propojenost mezi jednotlivými zónami biosférických rezervací

Doporučuje se na úrovni státu:
1. Zajistit, aby každá BR měla účinnou řídící politiku nebo plán a patřičné orgány a mechanismy k jejich uskutečňování.
2. Vyvinout prostředky k tomu, aby mohl být zjištěn případný nesoulad mezi způsoby ochrany přírody a udržitelným rozvojem biosférických rezervací. Přijmout opatření zajišťující náležitou rovnováhu mezí těmito funkcemi.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
3. Vytvořit a ustavit institucionální mechanismy pro řízení, koordinaci a integraci programů a činností BR.
4. Vytvořit místní poradní systém, ve kterém by byly zastoupeny ekonomicky zainteresované subjekty i obyvatelstvo BR v celé zájmové šíři (např. zemědělství, lesnictví, lov a těžba, zásobování vodou a energií, rybolov, turistika, rekreace, výzkum).

Úkol II.3: Začlenit BR do územního plánování

Doporučuje se na úrovni státu:
1. Začlenit BR do regionálního plánu rozvoje a do územního plánování.
2. Stimulovat větší podniky hospodařící v blízkosti každé BR s půdou, aby přejímaly metody prospěšné jejímu trvale udržitelnému využívání.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
3. Organizovat setkání a vytvářet jednací a předváděcí prostory, kde by mohly být posuzovány socioekonomické a ekologické problémy oblasti a projednáváno trvale udržitelné užívání pro oblast významných biologických zdrojů.

CÍL III: Využívat biosférické rezervace pro výzkum, monitorování, vzdělávání a výchovu

Úkol III.1: Rozšířit poznání vzájemného působení mezi člověkem a biosférou

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Využívat Světovou síť biosférických rezervací (dále jen Síť BR) pro srovnávací ekologický a socioekonomický výzkum, včetně výzkumu dlouhodobého, který bude dokončen až po desetiletích.
2. Využívat Síť BR pro mezinárodní výzkumné programy, které se zabývají tématy jako biologická diverzita, desertifikace, vodní cykly, etnobiologie a globální změna.
3. Využívat Síť BR pro kooperativní výzkumné programy na regionální i meziregionální úrovni, t.j. takové, jaké již existují pro jižní polokouli, východní Asii a Latinskou Ameriku.
4. Podporovat vytváření mezioborových výzkumných nástrojů pro BR, včetně pružných modelovacích systémů, integrujících sociologické, ekonomické a ekologické informace.
5. Vytvořit středisko poskytující informace o výzkumných nástrojích a metodikách užívaných v BR.
6. Podporovat vzájemnou součinnost mezi Sítí BR a ostatními výzkumnými a vzdělávacími systémy. Umožňovat využití BR pro kooperativní projekty univerzitních konsorcií a jiných institucí vysokého školství a výzkumu v soukromém i státním sektoru na vládní i nevládní úrovni.


Doporučuje se na úrovni státu::
7. Začlenit BR do národních a regionálních vědeckovýzkumných programů a propojit tuto výzkumnou činnost s národní i místní politikou ochrany přírody a udržitelného rozvoje.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
8. Provádět v BR základní a aplikovaný výzkum. Směrovat do BR zvláště projekty zaměřené na řešení místní problematiky, mezioborové projekty zahrnující přírodní i společenské vědy a projekty, zabývající se i obnovou degradovaných ekosystémů, ochranou půdy a vody a trvale udržitelným využíváním přírodních zdrojů.
9. Vytvořit funkční systém managementu dat pro účelné využití výsledků výzkumu a monitoringu při řízení biosférické rezervace.

Úkol III.2: Zdokonalit monitorovací činnost

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Užívat biosférické rezervace Světové síťě na mezinárodní, regionální, národní a místní úrovni jako prioritní monitorovací lokality pro mezinárodní programy, zaměřující se na systémy pozorování na souši i na moři, na globální změny, biodiverzitu a zdraví lesa.
2. Prosazovat přijetí standardizovaných protokolů pro záznam dat týkajících se flory a fauny tak, aby byla umožněna vzájemná výměna, přístupnost a využitelnost vědeckých informací generovaných v BR.


Doporučuje se na úrovni státu::
3. Prosazovat účast BR v národních programech ekologického a environmentálního monitoringu a rozšíření propojení mezi BR a dalšími monitorovacími lokalitami a sítěmi.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
4. V biosférických rezervacích vypracovávat přehledy fauny a flóry, shromažďovat ekologické a socio-ekonomické informace, provádět meteorologická a hydrologická pozorování, studovat účinky znečištění apod. Využívat těchto poznatků k vědeckým účelům i jako podkladů pro dobré řízení BR.
5. Užívat BR jako experimentální oblasti pro rozvoj a testování metod vyhodnocování a monitoringu biodiverzity, udržitelnosti a kvality života jejich obyvatel.
6. Užívat BR k vytváření ukazatelů udržitelnosti různých ekonomických aktivit v nárazníkových a přechodových zónách (z ekologického, ekonomického, společenského a institucionálního hlediska).
7. Vytvořit systém managementu dat tak, aby mohly být výsledky výzkumné a monitorovací činosti racionálně využity při správě biosférických rezervací.

Úkol III.3: Zlepšovat vzdělávání, informovanost a zapojení veřejnosti

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Napomáhat vzájemné výměně zkušeností a informací mezi BR, s cílem většího zapojení dobrovolníků a místního obyvatelstva do aktivit BR.
2. Prosazovat vytváření komunikačního systému, pomocí kterého by se šířily a předávaly informace o BR a o zkušenostech z terénu.


Doporučuje se na úrovni státu:
3. Začlenit informace o ochraně přírody a trvale udržitelném využívání zdrojů v BR do školních učebních osnov a do programu sdělovacích prostředků.
4. Povzbuzovat BR k účasti v mezinárodních organizačních strukturách (sítích) a programech tak, aby se vytvořily vazby i v oblasti vzdělávání a zvyšování společenského uvědomění.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
5. Povzbuzovat angažovanost místních obcí, spolků, školních dětí a dalších obyvatel ve výchovně vzdělávacích programech a ve výzkumné a monitorovací činnosti v biosférických rezervacích.
6. Informovat návštěvníky o BR, o jejich významu pro ochranu a trvale udržitelné využívání biodiverzity, o společenských a kulturních aspektech a o rekreačních a vzdělávacích programech a možnostech.
7. Podporovat vytváření terénních středisek ekologické výchovy v jednotlivých BR, ve kterých by se vzdělávaly různé skupiny obyvatelstva, např. školní mládež aj.

Úkol III.4: Zlepšovat úroveň školení určených pro specialisty a manažery

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Využívat Síť BR k mezinárodním vzdělávacím programům a školením.
2. Vytipovat reprezentativní BR, které by mohly fungovat jako regionální školící střediska.


Doporučuje se na úrovni státu:
3. Určit, jaký druh školení budou potřebovat manažeři BR v 21. století a vytvořit modelové školící programy na témata: - návrh a realizace inventarizačních a monitorovacích programů v BR - analýza a studium společenských a kulturních podmínek - řešení konfliktů - hospodaření se zdroji v ekosystému nebo krajině formou spolupráce


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
4. Využívat BR ke školení in situ a k pořádání seminářů na národní, oblastní nebo lokální úrovni.
5. Umožňovat vhodné školení a zaměstnávání místních obyvatel tak, aby se mohli plně zapojit do inventarizace, monitoringu a výzkumu v programech biosférických rezervací.
6. Podporovat výchovné programy místních společenských organizací a další činitele (vedoucí představitele, pracovníky státní správy, výrobce a tvůrce nových technologií atd.) tak, aby se mohli plně zapojit do procesu plánování, řízení a monitoringu BR.

CÍL IV: Naplňovat pojem biosférické rezervace

Úkol IV.1: Integrovat funkce biosférických rezervací

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Vytipovat modelové BR (vzorové, příkladné), jejichž zkušenosti budou prospěšné jiným BR (na národní, regionální nebo mezinárodní úrovni) a informovat o nich.
2. Poskytovat vedení/radu při vypracovávání a periodickém hodnocení strategie a národních akčních plánů pro BR.
3. Organizovat diskusní setkání a jiné mechanismy výměny informací pro manažery biosférických rezervací.
4. Zpracovat a rozšířit informace o tom, jakým způsobem se vypracovávají plány péče pro BR.
5. Připravit informační materiály, jež by mohly být vodítkem při péči o BR (např. informace o způsobech zvyšování angažovanosti místního obyvatelstva, case studies z oblasti řízení, způsoby řešení konfliktních situací).


Doporučuje se na úrovni státu:
6. Zajistit, aby každá BR měla účinnou řídící politiku a plán péče a náležitou autoritu a mechanismus k jejich uskutečňování.
7. Stimulovat rozvoj obcí - povzbuzovat iniciativy soukromého sektoru zakládající a udržující ekologicky a společensky trvale udržitelné činnosti v příslušných zónách BR a v přilehlých oblastech.
8. Vypracovat a periodicky revidovat strategie a národní akční plány pro BR. Tyto strategie by měly usilovat o využití a vzájemné doplnění možností, jež poskytují státní nástroje na ochranu přírody a poslání biosférické rezervace.
9. Pro manažery BR organizovat diskusní setkání a jiné formy výměny informací.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
10. Identifikovat a zanést do map zóny BR a definovat jejich status.
11. Připravit a uskutečňovat plán péče, zahrnující všechny zóny biosférické rezervace a monitorovat jeho plnění.
12. Tam, kde je to v zájmu ochrany jádrové zóny nezbytné, změnit nárazníkovou a přechodovou zóny tak, aby odpovídaly kriteriím pro trvale udržitelný rozvoj.
13. Definovat a ustavit institucionální mechanizmy řízení, koordinace a integrace programů a činností BR.
14. Zajistit, aby se místní obce účastnily na plánování a managementu BR.
15. Povzbuzovat iniciativy soukromého sektoru, které zakládají a udržují ekologicky a společensky trvale udržitelné činnosti v BR a přilehlých oblastech.

Úkol IV.2: Posílit Světovou síť biosférických rezervací

Doporučuje se na mezinárodní úrovni:
1. Napomáhat získání adekvátních prostředků na naplňování Rámcových stanov Světové sítě BR.
2. Napomáhat periodickému hodnocení BR jednotlivých zemí tak, jak to požadují Rámcové stanovy Světové sítě BR a pomoci těmto zemím s opatřeními zajišťujícími funkčnost BR.
3. Podporovat činnost Poradního sboru pro BR a plně respektovat jeho doporučení a rady.
4. Vést rozvoj vzájemné komunikace mezi BR s ohledem na jejich technické a komunikační možnosti a posilovat existující i plánované tematické sítě.
5. Vytvořit tvůrčí vztahy a partnerství s jinými organizačními strukturami (sítěmi) podobných oblastí a s mezinárodními vládními a nevládními organizacemi, jejichž cíle jsou shodné se záměry BR.
6. Podporovat a umožňovat "párování" BR a podporovat přeshraniční biosférické rezervace.
7. Zviditelňovat BR distribucí informačních materiálů, zlepšováním komunikace a zdůrazňováním jejich úlohy jako člena Světové sítě BR.
8. Kdekoli je to vhodné, prosazovat, aby byly BR zahrnuty do projektů financovaných organizacemi pro bilaterální nebo multilaterální pomoc.
9. Mobilizovat soukromé fondy podniků, nevládních organizací a nadací ve prospěch BR.
10. Vytvořit standardní postupy a metodiku pro sběr a výměnu různých typů údajů a partricipovat na jejich využití v síti BR.
11. Monitorovat, hodnotit a pokračovat v uskutečňování Sevillské strategie, využívat Kritéria naplňování Sevillské strategie a analyzovat faktory, jež při naplňování těchto kritérií pomáhají nebo překážejí.


Doporučuje se na úrovni státu:
12. Poskytnout adekvátní zdroje pro uplatnění Rámcových stanov Světové sítě biosférických rezervací.
13. Vytvořit pro BR národní poradní a koordinační mechanizmy a respektovat jejich vedení a doporučení.
14. Připravit zhodnocení současného stavu a činnosti každé BR v zemi tak, jak to požadují Rámcové stanovy a umožnit náležitou nápravu nedostatků.
15. Budovat tvůrčí vztahy a partnerství s jinými organizačními strukturami (sítěmi) podobných oblastí a s mezinárodními vládními a nevládními organizacemi, jejichž cíle jsou shodné se záměry BR.
16. Hledat příležitosti k "párování" BR a tam, kde je to vhodné, ustavit přeshraniční BR.
17. Zviditelňovat BR prostřednictvím šířených informačních materiálů, zlepšováním komunikace a zdůrazňováním role BR jako členů Světové sítě BR.
18. Zahrnovat BR do návrhů na financování z mezinárodních či bilaterálních fondů, včetně GEF (Global Environmental Facility).
19. Mobilizovat soukromé fondy podniků, nevládních organizací a nadací ve prospěch BR.
20. Monitorovat, hodnotit a pokračovat v uskutečňování Sevillské strategie, využívat Kritéria naplňování Sevillské strategie a analyzovat faktory, které naplňování těchto kritérií napomáhají nebo je brzdí.


Doporučuje se na úrovni jednotlivých BR:
21. Zviditelňovat BR prostřednictvím šířených informačních materiálů, zlepšováním komunikace a zdůrazňováním jejich role člena Světové sítě BR.
22. Mobilizovat soukromé fondy podniků, nevládních organizací a nadací ve prospěch BR.
23. Monitorovat, hodnotit a pokračovat v uskutečňování Sevillské strategie, využívat Kritéria naplňování Sevillské strategie a analyzovat faktory, které naplňování těchto ukazatelů napomáhají nebo je brzdí.

Kritéria naplňování Sevillské strategie

Kritéria naplňování Sevillské strategie na mezinárodní úrovni

Kritéria naplňování Sevillské strategie na národní úrovni

Kritéria naplňování Sevillské strategie na úrovni jednotlivých BR